Radek Petříček pochází z Hořic v Podkrkonoší. Po absolvování gymnázia studoval na Vyšší odborné škole restauračních a konzervačních technik v Litomyšli. Následovalo studium na Akademii výtvarných umění u profesora Karla Strettiho. Poté pracoval dva roky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze jako asistent profesora Borise Jirků. V následujících letech podstupuje doktorandské studium na Akademii výtvarných umění u profesora Jiřího Lindovského. V současné době pracuje jako asistent při výuce figurální kresby na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.Umělec se ve své tvorbě věnuje zejména malbě a kresbě. Zajímá se o klasické malířské postupy a výtvarné… zobrazit více →

Jeho obrazy mají na sobě často velkou vrstvu barev, která tvoří reliéf malby. Marek plátna totiž často přemalovává. A než je obraz připravený k pro deji, obvykle několikrát radikálně změní podobu. „Procházím různými fázemi a baví mě různá témata – loga, automo tive, abstraktní věci, která pak určitou dobu maluju pořád dokola, než ucítím, ž e je čas se posunout zas dál,“ vysvětluje Marek. „Moje technika malování je dost pri mitivní, nechávám se unášet aktuální náladou. Své obrazy neberu až tak vážně a ch ci se u toho hlavně bavit a uvolnit,“ říká… zobrazit více →

3.9.2024 do 8.11.2024 Libor Hřivnáč *1959, v Opavě Básník, fotograf, sochař, kurátor, galerista uvádí konceptualistický projekt „DRAMA OBSKURNÍHO ABSURDISMU.“ Pohybuje se na samé hraně „Myšlenek a nemyšlenek, jiného a podivného.“ Ne, Libor Hřivnáč se nechce nikoho dotknout. Pouze nastavuje současné společnosti zrcadlo. Klade vizualizované otázky. Je originální, autentický, ironický a obskurní. Odpovědi nenabízí. Ty musí hledat každý sám. Hřivnáčovo sousoší s názvem „Rychlé šípy, chlapci progresivističtí“ se svým mnohočetným výkladem zapojuje do současné společenské diskuze. Stejně tak sousoší „Podivná svatba a sedmero příbuzných.“ Sousoší s trpaslíky v barvách LGBTQAC a s názvem „Sedm trpaslíků táhne na válečném střevíci… zobrazit více →

zobrazit více →

VINCENT CHIGNIER (*1988) je malíř a ilustrátor. Pochází z francouzského města Clermont-Ferrand. Momentálně žije ve Šternberku. O umění se začal zajímat během svého dospívání, když objevil malby na stěnách městských budov. Cesta k vlastní tvorbě byla klikatá – vedla přes studium truhlářství. Navzdory své lásce k práci se dřevem se v něm probudila touha seznámit se blíže s uměním a jeho nejrůznějšími směry. Proto zvolil studium na škole grafického umění v Lyonu, odkud pokračoval ke studiu nástěnné malby v Clermont-Ferrandu. Po několikaletém období, kdy nabíral profesní zkušenosti, pocítil Vincent potřebu se intelektuálně obohatit.… zobrazit více →

Vážení a milí, už to, že jste si mě našli, svědčí o vašem vybraném vkusu. Přesto bych vás chtěl požádat – nespěchejte s prohlížením. Obrazy, ilustrave, kresby, grafiky a plastiky nejsou jen informací. Nechte ve svém vědomí a těle proudit i emoce. mně trvalo přes 30 let, než jsem tuto sumu vytvořil. Otevřete si dobré moravské víno, pusťte si dobrou hudbu a prožívejte. To je moje odměna. Nechci zas tak moc.Váš Boris Jirků Malí, socha, ilustrátor prof. Boris Jirk se narodil 10.dubna 1955 ve Zlín. V letech 1970 až 1974 absolvoval Stední umlecko… zobrazit více →

Výstava studentů, studentek, pedagogů a vybraných absolventů a absolventek ateliéru Malba 1 Fakulty umění Ostravské univerzity se věnuje gestu, jedné ze základních výtvarných veličin podílející se na výstavbě obrazu. Gesto, které má předkulturní kořeny, může prostředkovat neverbální „řeč“ v naraci obrazového prostoru. Je také formou projevu autora. V Galerii Hřivnáč budou představeny různé roviny zpracování této problematiky, které se ať vědomě, či nevědomě dotýká každý malíř. Je obraz místem magie, iluze, fantazie?Nebo je to jen místem sebeprojekce ega? Každý malíř se dostane do bodu, kdy musí udělat gesto. Musí začít komunikovat s divákem.… zobrazit více →

Tibor Červeňák se narodil roku 1977 v Hranicích na Moravě. Od dětských let navštěvoval ateliér medailéra a sochaře Mikoláše Rutkovského, rádcem mu byli výtvarník a pedagog Zdeněk Smejkal či malíř Jaroslav Štěpán.  Vyučil se malířem – lakýrníkem a krátce studoval dálkově obor malíř – restaurátor ve Valašském Meziříčí. Přes veškerá úskalí, která ho provázela již od dětství, se držel své touhy po malování, a vedle existenčního zajištění sebe a své rodiny šel za svým snem. Od konce 90. let začal vystavovat pod pseudonymem Valerio Ivtodagas a byl členem Unie olomouckých výtvarníků. V roce 2004se přestěhoval… zobrazit více →

Ve svých sochách se obracím k člověku a k přírodě, k její nezpochybitelné mlčenlivé převaze nad lidským konáním. Jsme její děti, stejně, jako všechna ostatní stvoření. Jako lidé však týráme bratry a sestry nepochopením jednoty. Vědomí matky země je shovívavé, dovoluje nám prakticky jakékoli nepravosti a to až do našeho vlastního zničení. Vnímám dechberoucí krásu, která nás obklopuje a uchovávám kusy těl stromů, kamenů, mnohdy již poznamenaných lidskou činností, abych je pietně použil pro své empatické vize. Je to jen zlomek citu, kterým mohu vyjádřit vděčnost za svoji existenci. Kresby na stěnách jsou… zobrazit více →

Prvé místo, do kterého jsem v Praze na vánoce v roce 1984 vstoupil, byl jazzový klub Reduta. Toto místo jsme navštívili, jako milovníci jazzové hudby, společně s mým otcem, odborníkem na zemědělství a zároveň jazzovým kytaristou. Tenkrát jsem netušil, že právě tento klub je osudové místo mého života. Místo kde se setkává hudba, divadlo a odpůrci komunistického režimu, známí jako „Jazzová sekce.“ V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století fungovaly v Československu významné svobodomyslné proudy. Patřilo k nim dění mezi ochránci přírody, duchovní sféra, Charta 77, underground a široké spektrum kultury.A právě Jazzové… zobrazit více →