11. 3. 2014 Antonín Lukavský | Vítejte

Antonín Lukavský se narodil 9. 1. 1947 v Hradci Králové. Vystudoval VUT v Brně a následně pracoval jako projektant. Víc a víc času ale věnoval své malířské vášni a od roku 1981 se rozhodl jít na „volnou nohu“. Do roku 1992 žil v Olomouci, posledních více než 20 let tráví čas v Těšíkově, kde bydlí, maluje a raduje se i ze zdánlivých maličkostí kolem sebe.

Když si chystá štětce, často mu přes rameno nakukují Franz Kafka, Sigmunt Freud, Pillip Roth, Isac Newton nebo některý z jeho oblíbených Jazzmenů. Inspirací je mu řada kolegů (Leonardo da Vinci, Jan Zrzavý,  Lucas Cranach, Gustave Courbet, Pablo Picasso, Edvard Munch, Piet Mondrian, Paul Klee a spousta dalších). Citlivě na něj působí krásy a proměny přírody v jednotlivých ročních obdobích, poesie venkova v kontrastu k místům a městům, která navštěvuje. Vrací se ke starým  rodinným fotografiím, nostalgicky vzpomíná na babičku, dědečka i rodiče. Na jeho plátnech nechybí ani geometrické a deskriptivní motivy jako ozvěny let dávno minulých. Elegantní dámy, chlapečky v námořnických oblečcích, pány starší i mladší, šviháky i tlouštíky, zaneprázdněné podnikatele, návštěvníky vernisáží i rautů, pejsky, kuřata a kouhouty, to vše kombinuje svým nezaměnitelným rukopisem a na plátna převádí s ironií a laskavým humorem.

Poprvé vystavoval v roce 1969 v Olomouci, postupně došlo i na Přerov, Prostějov, Ostravu, Brno, Zlín, Liberec, Kuks, Prahu, Kostelec, Šternberk, Hamburk, Hannover, Mannheim, Salcburk, Innsbruck, Curych, Paříž. Hned na té první výstavě v galerii „Pod podloubím“ v Olomouci napsal do návštěvní knihy Jiří Suchý: „Stavil jsem se na minutu, setrval hodinu“. Přeji všem, kteří shlédnou výstavu Antonína Lukavského, či neodolají a nějaký obraz si pořídí do svého bytu, aby těch chvil, kdy se budou kochat jeho nápady, poetikou i provedením, umocněných vůní barev, bylo nepočítaně …

Libor Gronský