Vernisáž výstavy 7. října 2014 v 17.00 hod
Výstava potrvá do 31. října 2014
Otevřeno úterý – pátek 10.00-12.00, 13.00-18.00 hodin, sobota 10.00-16.00 hodin

Phila Primus
Phila Helene Primus se narodila 6. listopadu 1991 v Düsseldorfu. Dětství strávila v Průhonicích u Prahy. Její matka je americká umělkyně a otec česko-německý kunsthistorik. Její domácí prostředí bylo silně umělecké a kosmopolitní. Vybrala si školu života – ponořila se do literatury, hudby a objevovala neznámé světy. Umění se věnovala od raného věku, ale systematicky až před dvěma lety. Spolupracovala s francouzskou umělkyní Veronique Bourgoin na fotofestivalu V Arles, později začala její spolupráce s pražskou galerií Artinbox, u které se představila na skupinových výstavách Snění 2012 a Peace please! 2014, ale také v galerijní exhibici na festivalu ArtPrague. V Artinboxu také v březnu 2014 uspořádala svou první autorskou výstavu 76% ticho. K této výstavě vyšel i katalog. Nyní prezentuje svá díla v Opavě, v galerii Hřivnáč. Ilustrovala jednu básnickou sbírku.

Kořeny její práce tkví v tradici intuice a surrealismu. Stejně jako v dílech Jiřího Koláře nebo Jana Švankmajera leží v nekonečné a nespoutané představivosti. Neodlétá ale na vlně neurčitých asociací; nejde jí o nesvázaný popis, ale o metaforický výraz a mapovaní živých emocí. V jejích obrazech tyto emoce docházejí specifické abstrakce, která vyplňuje celá plátna, nebo obklopují postavy, které jsou na nich zobrazeny. Ale vnímající člověk, drolící se pod nadbytkem naléhavých vjemů do symbolických map a panoramat, se sám stává tématem. Pouze důkladné zkoumání lidských pocitů a vjemů ukazuje, že člověk není jen dalším předmětem ve viditelném světě, ale že je celým vesmírem. Není stvořený z detailů, ale projevuje se v detailech, které mu zároveň ubližují a zkreslují jej. Možná proto kombinuje malbu s koláží. Obrazy Phily Primus ukazují, jací ve skutečnosti jsme: smrtelní, stárnoucí, neschopní, obojetní, iz
olovaní, vrženi do chaosu.

Svoboda neexistuje. Je tu jen proces, ve kterém se človek stává sám sebou. Nic se neděje jen tak náhodně z libovůle. Zdá se, že není žádné chyby. Vše se zdá být předurčeno. Atomy se spojují a odpojují a vše je odvislé od podmínek, ve kterých se pohybují. Jsme výslednicí tohoto světa. Jsme přiděleni svým rodičům, kteří nám předají své genetické informace, ale i jiným autoritám, podivným individuím, která spoluvytvářejí naše chápání skutečnosti. Jsme za určité konstelace planet vrženi na místo, kde se od dávných věků pěstuje jakási podivná kultura a podezřelá politická situace. Svět je špinavý. Ideál se neustále přetváří a je čím dál tím nedosažitelnější. Neustále se tím ideálem zabýváme a nestačíme se jím stát, ale přece je v nás.
Sebepoznání člověka vede k vydefinování si svého boha. Co je člověku bohem, je jeho duše, srdce, nevyslovitelná podstata. Odhalování boha se stává bolestnou cestou, krásnou slavností. Je tu trvalá nejistota a je tu jakási prvotní čistota. Pokud se máme zabývat svobodou, nevězí právě v očistě? Když jsme zrozeni, jsme čisti, jsme anarchisti. Bouříme se a potom jsme znaveni a raději podlehneme tlakům zvenčí. Nemyslíme na návrat. Už se jen pohodlně necháváme unášet proudem. Jsme odsouzeni být tím, co bychom si mnohdy ani nevybrali. V té úzkostné jizbě se pokoušíme přivést na světlo naše podvědomí a zjistit, kudy ven. Chceme si ulevit, proměnit zaporné v kladné, očistit se. Ohromné tajemství čeká. Je to tajemství lásky, veřejné vyznání lásky. Láska je jediný dar, jediná naděje pro znovuzrození. Nesmíme ustrnout na cestě za svobodou, nesmíme přestat splácet dluh.

Phila Primus

Tereza Smetanová, Zevnitř ven
Vidět neviděné, slyšet neslyšené, objevit krásu uvnitř hnusu, objevit hnus uvnitř krásy, vidět nevšední věci ve všedních, takové náměty stále hledám a využívám co by výchozí materiál pro svou tvorbu.

,,Když se člověk dívá na svět tam venku odněkud z výšky, ať už blízké – kde vidí mravence na chodníku, či velmi vzdálené, kde vidí obdobné mravence, získá jakýsi nadhled, zastaví se a zamyslí se jaký to má vše dopad. To mne inspiruje k zanechání odkazu ve výtvarné podobě. Nijak nespěchám.

Mou tvorbu by snad lépe vystihl text M. Mikoláška:

Tam, kde by byla při využití moderních grafických postupů velmi pravděpodobně přítomna rychlost a jednoduchost vrcholící v povrchnosti a povšechnosti, se objevuje naopak atmosféra zadumané pomalosti, jakéhosi spočinutí, které v soustředěných meditativních čárách, plochách a vrypech vytváří prostor pro neuspěchané uvažování o podobě dneška. Možná i proto se autorka zajímá o zákoutí na „okrajích“. Stále konkrétněji tu vystupuje město jako takové a spolu s ním i jeho charakteristické komponenty, v nichž vedle využití kontrastního protisvětla sehrává roli autorčino zaujetí pro vertikální záběry zvolených scenérií.

Základem mých grafik je kreslená pérová linka. Její rytmičnost nejlépe udává technika linorytu. Linoryt v sobě ukrývá bohatý potenciál a také má přesně tu syrovost a jednoznačnost, která jde vstříc mým tématům, ve kterých hraje důležitou roli světelný kontrast. Dále jsou to serigrafie, jejichž výhodou je zase možnost rozložit barvu či tiskové body takovým způsobem, aniž by se rozpadla matrice. Asi nejbezprostřednějšího rukopisu lze dosáhnout v litografii. Je zajímavá i pro svůj bohatý grafický projev a možnost změnit tiskový bod v procesu tisku přímo na matrici. Nejzajímavějšími momenty v klasické grafice tedy považuji samotný proces – očekávání při vzniku formy, objevování při realizaci tisku a variabilitu při něm.

Nejmladší z prací, Cyklus ,,Interiérů“ starého kravína jsou takovou upomínkou toho, že nic netrvá věčně a že i příběhy onoho místa, které se kdysi odehrávaly se mění a náhle dostávají jiný význam.

Kresebný projev s oblibou přenáším i na malířské plátno, kde se exaktní linka stýká s barevnou skvrnou. Mnoho z prací je tvořeno na základě různých prožitků a osobních příběhů, spatřených na cestách: např. holandský přístav s přízračným názvem „Modrá zátoka“ nebo nejnověší z grafických prací ,,Ponte Vecchio“, který je takovou vzpomínkou na Botticelliho, jež je zatím v procesu vzniku (dovolím si tedy vystavit matrici na ukázku).

Tereza Smetanová

Ostrava 22. 9. 2014

 

 

 

Phila Primus

 

Tereza Smetanová