1/2021 Jarosław Sebastian Pastuszak

se narodil 16. 7. 1971 v Szczebrzeszynu (Polsko). V letech 1992–1997 absolvoval studium teologie na CMTF UP v Olomouci. V letech 1999 – 2005 absolvoval postgraduální studium na CMTF UP v oboru Praktická teologie – studium křesťanského východu na katedře Spirituality, mezináboženského dialogu a studií křesťanského východu.
V akademické práci se soustřeďuje na teologii umění a kultury, spiritualitu umění (zabývá se vzájemným vztahem mezi slovem a obrazem a taktéž spirituálními aspekty výtvarného umění a kultury jako celku), teologii krásy, teologickou hermeneutiku současného umění, fenomenologii náboženského dialogu, kulturní antropologii. 
Ve své výtvarné činnosti se koncentuje na abstraktní malbu a kresbu. Přiležitostně se zabývá sochářstvím.

Jarosława Sebastiana Pastuszaka nemlčení o tom co nelze říci slovy

     Téměř každé setkání s Jarosławem Sebastianem Pastuszakem je podmanivě podbarveno výrazně zduchovnělou atmosférou vyplývající z širokého rozpětí jeho intelektuálního potenciálu a hlubokého citového prožitku jevů, které jej zajímají. Přesvědčivost argumentů, jimiž podkládá své názory, je totiž vždy prodchnuta vysoce humánním a mravně pevným postojem k problémům života, vědy a umění v obecném i odborném pojetí. 
     Kořeny tohoto jevu, který zřetelně přesahuje běžný rámec lidské empirie, lze nepochybně hledat v Pastuszakově spiritualitě, která je dominantní složkou jeho vědomí. O tom ostatně svědčí i povaha problémů, jímž se věnuje ve své odborné a pedagogické práci – spiritualita umění, teologie krásy, hermeneutika současného umění, kulturní antropologie a teologie dialogu, které vyžadují nejen hluboké znalosti několika humanitních oborů ale i schopnost analyzovat podstatu tvůrčí invence přesahující exaktní zkušenost. 
     Výrazně duchovní esencí se vyznačuje i Pastuszakova umělecká tvorba. Vlastní potřebu malovat vnímá jako prostředek úplného prožitku lidského poznání, který je schopen postihnout slovy nedefinovatelnou skutečnost. Vedle nesporného talentu přivedla Jarosława k rozhodnutí rozvíjet své výtvarné ambice na úrovni výrazně přesahující rámec volnočasových aktivit intelektuála s uměleckými sklony také skutečnost, že se malování na profesionální úrovni věnovalo i několik jeho blízkých příbuzných. Současná poloha jeho obdivuhodně plodné malířské produkce má charakter programově jasné, formálně autentické a výrazově přesvědčivé výpovědi.
     O promyšleném koncepčním přístupu k výtvarné práci svědčí i skutečnost, že se dlouhodobě soustředí na poměrně úzký okruh témat. V několika posledních letech jsou to především cykly, které nazval Struktury světla, v jejichž rámci simultánně řeší provokativní výzvy filozofické, spirituální i exaktní povahy. Výrazovou naléhavost a myšlenkovou sevřenost těchto početných sérií umocňuje čtvercovými formáty obrazů a monochromní, nicméně delikátně traktovanou barevností dominantních obrazových ploch. 
     Pomineme-li autory konkrétně konstruktivní orientace, kteří svůj výraz podřizují předem stanovenému formálnímu řádu, je Jarosław Sebastian Pastuszak jedním z mála abstraktních malířů, jejichž způsob malby vykazuje i zřetelně expresivní rysy, přestože sám tvrdí, že v rámci vlastní práce na obraze na něj nepůsobí emoce a každé své dílo vnímá jako celek v definitivní, předem určené podobě. Tato metoda v mnoha ohledech připomíná pracovní postupy malířů ikon ztvárňujících námět v duchu přesně stanovených zásad – kánonů, které přesně definovaly i významy obrazových znaků a symbolů. 
     Leitmotivem Jarosławova uměleckého sdělení je tedy struktura určitých jevů. Výtvarně interpretuje  jejich vnitřní povahu, souvislosti a vztahy k základním hodnotám lidského bytí na základě vlastní empirie. Intelektuální, smyslové i citové zkušenosti člověka, který ví své.
     Nikoli náhodou se hlavním zdrojem jeho inspirace stalo právě nehmotné světlo a základní geometrické útvary nebo jejich kombinace. Právě ve světle totiž spatřuje základní symbol kosmického i přírodního řádu. Symbol, který v nás evokuje primární princip biblického výkladu stvoření stejně tak jako nekonečné možnosti vědeckého poznání. Na plochách těchto obrazů se ocitáme v jakémsi duchovně naléhavém prostoru kosmické povahy. Dynamicky těkavá energie směle razantních barevných hmot zde navozuje pocit nezkrotného chaosu, v jehož opozici vždy stojí geometricky exaktní útvar – přímka, kruh, trojúhelník – evokující demiurgický princip a dokonalost řádu. Roli významových symbolů mají i barvy, nejčastěji červená a modrá, které symbolizují živly, světlo, tmu, mužský a ženský princip, katarzní účinek vody nebo vycházejí z křesťanské ikonografie. Rovněž velkoryse účinné, monochromní plochy, které vymezují prostor dominantním symbolickým akcentům, jsou důmyslně členěny v určitém geometrickém řádu. Často ve tvaru elipsy symbolizující vesmírný pohyb.
     V poměrně početné monotematické sérii obrazů se Jarosław zabýval také pouhou citací základních geometrických útvarů, jejichž podmanivé, až mysticky působivé podání na velkých formátech probouzí ve vnímateli úvahy o duchovní síle tvaru jako prostředku sdělení poznané či tušené skutečnosti. V této souvislosti nelze nezmínit především umělcovo vnímání kříže, který pro něj není jen geometricky složeným útvarem a stěžejním křesťanským symbolem nýbrž průsečíkem racionálních a duchovních principů bytí.
     Společným jmenovatelem všech Pastuszakových děl jsou rovněž vyvážené kompozice budované na principu zlatého řezu, které jim propůjčují podmanivou duchovní hloubku a násobí jejich estetickou působivost.
     Vedle náročné pedagogické práce, soustředěné vědecké a umělecké činnosti vede Jarosław Sebastian již několik let galeriezet ve Velké Bystřici, která se díky velmi kvalitní výstavní strategii a mezinárodní orientaci stala jedním z vyhledávaných kulturních institucí na území Střední Moravy. 
     Nedílnou součástí Pastuszakovy dělné a inspirativní osobnosti je i také slovanská otevřenost, velkorysost a pokora související s jeho duchovní orientací i polským původem. Právě tyto vlastnosti mu otvírají cestu k hlubokému prožitku vlastního bytí i úspěšné realizaci svých záměrů. 

Jiří Hastík