Sochařský plenér

Daniel Klose

Vystudoval v letech 1988 – 1992 Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor Kamenosochařství u prof. ak. soch. Vladimíra Habarty a ve studiích dále pokračoval na vysoké škole. Bylo to v letech 1992 – 1998 na Fakultě Výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně, kde se věnoval oboru sochařství u prof. ak. soch. Vladimíra Preclíka.

Ten charakterizoval svého velmi talentovaného žáka slovy:
„…Daniel Klose je vyhraněná osobnost ve smyslu vlastního pohledu na svět. Jeho figurální práce nejsou z rodu věrných opisů přírody, ale jsou schované do mimoslovních úvah a často i baladických nálad. Za celou dobu šesti let neopustil svět osobního vidění. Nepřitahují ho nové vlny výtvarného vyjadřování, nezajímají ho levná gesta, ani pozlátko módy. Jde po vlastní, byť zatím zcela úzké cestičce a věřme, že ke svému cíli dojde. Jeho putování uměním asi nikdy nebude procházkou růžovým sadem. Tím spíš je třeba v jeho hvězdu věřit…“

Daniela vybral Vladimír Preclík jako autora jednoho ze zastavení svého projektu Křížové cesty v okolí východočeského Kuksu. Daniel vysekal z obrovských pískovcových kvádrů dílo s názvem „Zvěstování“. V té době byl asi ještě příliš mladý, aby si uvědomoval, že již tímto dílem vstoupil do síně nesmrtelnosti.

Poskrovný ateliér Daniela se nachází na samém okraji Opavy v areálu stavební firmy. V jedné části ateliéru pracuje na svých dílech, ve zbytku vyučuje své žáky a zároveň v té části bydlí. Žáků má tolik, že celou jeho skupinu nazývám „Huť Daniela Klose“. Žákům předává své znalosti v precizní kresbě tužkou, kterou se naučil v Uherském Hradišti. Učí je modelaci hlíny, kterou dokonale ovládá.

Zároveň tvoří další a další sochy, především nádherně modelované sochy svatých pro okolní kostely. V církevních kruzích má skvělou pověst. Získal ji svou schopností vytvořit barokní sochu, plněním představ objednatele, zodpovědným plněním termínů a svým výtvarným pojetím. Ztvárněním pohybu, gest, drapérií dokáže navázat na barokní výzdobu prostoru chrámů, ale přesto si zachovává svůj, nezaměnitelný rukopis. Rozeznáme jej v sedící postavě sv. Františka, stejně jako ve stojící postavě svatého Jana křtitele. Možná budou jeho sochy časem nazývány „Klosovo neobaroko“. K práci toho moc nepotřebuje. Bednu hlíny, stojan s podestou k základnímu uchycení díla, několik špachtlí. A, samozřejmě, malý stoleček na odkládání prázdných i plných hrníčků s kávou. Chybět nemůže ani popelník přetékající ohořelými zbytky cigaret v různém stadiu a stavu.

Svou skromnost a uměleckou plachost skrývá za maskou rockera a těžkými botami motorkáře. Vyjmenovává rokové festivaly, které navštíví, a možná už dopředu cítí, že opět, stejně jako vloni a předloni, dostane přednost umělecká tvorba. Již léta jej uháním, aby vytvořil sádrové formy svých menších, zajímavých věcí pro realizaci bronzových odlitků. Marně. Nemá čas. Pracuje. Chvilky pro svou volnou tvorbu krade po večerech a nocích. Tehdy vzniká to, podle čeho jej poznávají návštěvníci jeho nemnoha výstav. Nádherné kresby jezdců a koní z cyklu „Jezdci Apokalypsy“, hlavičky koní s hřebíky místo hřívy či jemně tvarované, svalnaté postavy bájného Mínotaura s býčí hlavou. Na dveřích uvnitř ateliéru má Daniel černou tabuli, kde si křídou odškrtává splněné zakázky. Je to nekončící seznam, který Danovi hlásí: „Se mnou nebudeš hotov nikdy“.

Daniel potřebuje mecenáše. Finanční jistotu, aby mohl tvořit pomaleji. Aby stihl vytvořit lukaprenovou formu hotových soch a tyto mohl následně nechat odlít do bronzu. Aby vytvořil kopie pro výstavní účely. Je mi líto, když vidím, jak na soše vymodelované z hlíny, vytváří ze sádry tzv. „Slepou formu“, která se dá použít pouze pro realizaci jednoho originálu.

Miroslav Švancara, spolutvůrce mnoha ročníků sochařského plenéru v Prostějově, o Danielovi uvedl: „Daniel Klose je mistr, jenž strhujícím pohybem zachycuje těla v nezadržitelném pohybu, jindy zase v majestátním až mystickém gestu. Dokonalá znalost tělesných tvarů mu dovoluje ukázat postavy z různého pohledu ve zkratkách postojů a gest. Tělo vyplňuje celou plochu listu. Fragmenty mužských těl jsou tělesností oduševnělou, jsou symboly psychických situací. Ve své tvorbě umělec ukazuje: Toto je člověk!
Torza lidských těl, lidská těla bez tváře, tváře s volajícími ústy, lidské tváře ztrácející se v mysticky animálních symbolech pro Daniela Klose znamenají způsob, jak vyjádřit dobu, ve které žije, a místo, kde žije. Neusiluje o uhlazenost a nepodbízí se. Lidské tělo je mu nositelem neklidu, nic víc. Jde jen o bezprostřední vjem. Mnohdy pomíjí i význam těla samotného a vychází jen z pocitu akce nebo události.
Významnou roli v tvorbě Daniela Klose hraje jeho bravurně zvládnutá technika kresby, která mu dovoluje zcela bezprostřední, pohotový přepis zážitku. Autor dobře ví, jaké jsou její přednosti a jak právě v ní lze využít jejího nenahraditelného kouzla, výjimečného svou schopností tlumočit vizuální zážitky pomocí čáry, jedinečného prostředku vyjadřování.
Daniel Klose bude vždy bytostně spojován s figurativní tvorbou. Z nesčetných vědomých i podvědomých představ tvoří obrazy a sochy, které obsahují minulost a přítomnost, sen a skutečnost, a tak nám divákům nabízí silné proměny stavu lidského bytí v celém spektru dobra a zla, krásy a ošklivosti, naděje a zoufalství. Čerpá z bohatých vnitřních zdrojů vlastních myšlenek a pocitů, aby v reakci na vnější realitu vyjádřil nikdy nekončící drama lidského bytí. Podstatou jeho tvorby je odvěký elementární problém vztahu člověka ke znepokojujícím silám jeho nitra.“

Výstavy
1996 – Mezinárodní sochařský ateliér – Orlík nad Vltavou
1997 – Galerie Aspekt – Brno
1997 – Istroart – Bratislava
1997 – Stará Radnice – Náměšť nad Oslavou
1998 – Zahrada´98 Náchod
1998 – Letohrádek Mitrovských – Brno
1998 – Hrad Lipnice
1999 – Galerie Celebric – Hradec Králové
1999 – IBC Kruh Prstenu – Brno
1999 – Zahrada´99 Náchod

2005 – Setkání na Mlatě – Lešany, Olomouc
2008 – Poslední zvonění – Opava
2017 – Mistři českého umění – Galerie Hřivnáč, Opava
2017 – Zámek Letovice
2018 – Společná výstava se Svatoplukem Bohmem, Galerie Hřivnáč, Opava
2018 – Výtvarná huť Daniela Klose – zámek Kravaře
2018 – Výstava soutěžních návrhu ,, Páter Martin Středa“, Brno

Symposia
1998 – Mezinárodní sochařské symposium Hořice v Podkrkonoší
1999 – Mezinárodní sochařské bienále Brno
2003 – Mezinárodní sochařské symposium Prostějov
2004 – Mezinárodní sochařské symposium Prostějov
2009 – Pocta V.Preclíkovi Prostějov
2011 – Symposium Gotfrei Opava

Autorské výstavy
2000 – Čs. spořitelna/Erste Bank, výstava k Mezinárodnímu měn. fondu v Praze
2000 až 2001 – Projekt ARS LIBERALIS
2000 – Kresby, Divadlo B. Polívky v Brně
2001 – Tři Grácie-Široký Dvůr-Břeclav
2003 – Galerie u Jakoba – Opava
2004 – Galerie ČSOB – Olomouc
2010 – Národní dům – Prostějov
2013 – Kavárna Alternativa – Opava
2016 – Kavárna NEOcafe – Opava
2017 – Et in Arcadio ego – Galerie Hřivnáč,Opava

Realizace

2002 – Pomník Smíření-Blažovice-Brno
2002 – Hlavní cena ,,AFA“ pro Academia Film Olomouc
2004 – Reliéfy ,,Korida“ Hotel Iberia – Opava
2005 – Pamětní medaile – Academia Film Olomouc
2005 – Projekt ,,Křížová cesta“ – Hradec Králové, Kuks
2014 – Funerální plastika, Baška u Čeladné
2014 – Kašna, Velké Hoštice
2017 – sv. František, Ludgeřovice
2018 – Kříž, Loděnice
2018 – sv. Bartoloměj, farní kostel sv. Bartoloměje, Kravaře
2018 – sv.Mikuláš, farní kostel sv. Bartoloměje, Kravaře
2019 – Sv. Jan Křtitel, Dolní Lutyně
2019 – Kříž, Kamenec

David Medek

Co o Davidovi víme:
Do roku 1999 žil v Brně, potom v Hulíně a od roku 2008 žije a tvoří v Otrokovicích. V roce 1987 se vyučil jako dřevomodelář a kovomodelář. V roce 1990 maturoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně, kde následně tři roky vyučoval. V letech 1992–1998 studoval na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, v ateliéru sochařství. Od roku 2000 působí jako odborný asistent na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické Fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zaujala mě možnost „využívat“ sochu netradičním způsobem – použít ji jako nástroj ke vzniku obrazu – což podstatně rozšiřuje přístup k jinak klasickému médiu. Vliv na moji práci měla snad návštěva tiskárny, okouzlení rotujícími válci a právě ona vazba mezi trojrozměrným předmětem a potištěnou plochou. Inspiraci pak lze najít kdekoliv, například i v tak běžném jevu jako je otisk pneumatiky. Otištěná tiskátka zanechávají stopy podobné vzorcům a ornamentům. Ornament je další téma mé výtvarné tvorby.

Dialog tkání prostoru a plochy
Dvojčata, bratři David a Tomáš Medkovi, někdy ani pro přátele spolehlivě nerozeznatelní, prošli i společnou průpravou. Už vstupní obor dřevo a kovomodeláře je předurčil k řemeslné důslednosti. Ta je jim snad trvalou a rozhodující zkušeností. Vede je k účelnému využití daných vlastností materiálu a v něm ke zdůraznění role věci samé, především jejího prostorového uspořádání. Oba se v ní až zapomínají a s chutí noří do čiré řeči rytmů členění hutných i vzdušně odlehčených objektů, pevných i variabilně proměnlivých. Ať v podobě vyskládaných krychlí a složitých prostorových uzlů, prstenců dřevěných „tiskátek“ a jejich následných barevných stop nebo vertikály sloupu, to všechno u nich spontánně pramení v až nakažlivé radosti z nalezení tak osvobodivě prostého principu stavebnosti. Vnější ornamentálnost někdy snad mechanicky opakovaných jednoduchých prvků tu není dekorací ani projevem nezávazné hravosti, ale třeba i bezděčným přiblížením se přírodě. Přímou cestou k jádru samé její podstaty, připodobněním se procesům jejího sebeutváření z výchozí hmoty stejných prvočástic do plnosti jedinečných a živoucích variací. Jejich výsledný objekt je tak způsobem uspořádání své skladby v přirozeném souladu s ní. Je zároveň výtvarným samoznakem i podobenstvím veškeré živé tkáně přírody. Tomáš s Davidem, podobní si i v zaměření, často spolu vystavují. V odlišném se doplňují a jejich dialog je trvajícím souzněním souhlasného pojetí prostoru i plochy, nezávisle na tom, co ze své už početně rozsáhlé práce právě tady a teď každý z nich vystaví.
Miroslav Koval, srpen 2008

Studia
1983 – 1987 dřevomodelář a kovomodelář
1987 – 1990 Střední uměleckoprůmyslová škola v Brně
1991 – 1993 pedagogické minimum, Pedagogická fakulta Masarykovy university v Brně
1992 – 1996 bakalářské studium, Fakulta výtvarných umění VUT v Brně, ateliér sochařství, prof. Vladimír Preclík
1997 – 1998 magisterské studium, Fakulta výtvarných umění VUT v Brně, ateliér sochařství, prof. Vladimír Preclík
2007 – 2014 doktorský studijní program Specializace v pedagogice, Výtvarná výchova,
Katedra výtvarné výchovy, PdF MU Brno

Průběh zaměstnání
1990 – 1993 pedagog, Střední uměleckoprůmyslová škola v Brně
1998 – 2000 OSVČ
2000 – doposud odborný asistent Pedagogické Fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Studijní pobyt
2011 Výukový studijní pobyt ve Slovinsku. Univerzita of Maribor (Erasmus)

Účast na symposiích
1995 Symposium mladých výtvarníků „Tvar místa“ v Boskovicích
1995 2. ročník Evropského sochařského ateliéru na Orlíku
1996 Mezinárodní sochařské symposium „Dřevěná plastika“, Žďár nad Sázavou
1998 4. ročník Mezinárodního sochárského sympozia v Nových Zámkoch
2002 6. ročník ”Sloup”, Olomouc
2002 Sochařské sympozium „Brněnský plenér 2002“
2009 VIII.Mezinárodní sochařské sympozium Hany Wichterlové,
PAMÁTNÍK VLADIMÍRA PRECLÍKA
2011 Dny umění pod Horů, Rožnov pod Radhoštěm.
2012 Otrokovické řezání. Otrokovice
2014 Otrokovické řezání. Otrokovice

Samostatné výstavy
1999 Opakované struktury, Východočeská galerie, Pardubice
2000 Galéria umenia Nové Zámky, Slovensko
Opakované struktury, Jihomoravské muzeum ve Znojmě – Dům umění
2001 Palác Karlín, Praha
Multiplum, Dům kultury Žďár nad Sázavou
2006 Otisky, Husovický dvorek 2006, Brno
2008 Repetitivní struktury, Galerie Jiřího Jílka, ( s Tomášem Medkem), Šumperk
Objekty a otisky, Galerie plamínek na Radlase, Brno
2009 Impressio et corpuscule, Galerie města Blanska, Blansko
2012 Průzkum Atlantidy, Galerie pod stromem, (s Veronikou Psotkovou), PORG Ostrava
2014 Ornamenty, Optika Zlín, Zlín
2015 Zase spolu, Městská galerie Otrokovice, Otrokovice
2018 Multiplun, V kostele sv. Josefa ve Fulneku, Fulnek

Libor Hřivnáč

slova vlastní poesie, letí historické události a svět literárních postav. Myšlenky se pokouší vtisknout do kamene či dřeva. Jakoby předával poselství. Poselství věčného splínu, teskné touhy, snění. Vyhlazený kámen, socha, se stává svědkem myšlenkových dějů. Jakoby se v nich na chvilku zastavil čas. Můžeme v nich vnímat věci tajemné, nevyslovené. Něco, co nás přesahuje. Přežívá.
Sochy přímo lákají k dotyku. Jeho výrazem je především hladký, leštěný kámen a jistá hravost. Jeho dílo je lze tiše prožívat. Konceptuální umění o sobě říká, že přeneslo vnímání umění z očí do mozku. Autor se pokouší zasáhnout mozek, oči, ale také ruce, které přímo vybízí k doteku.
Za každým kamenem je myšlenka. Myšlenka, jež musí být silnější než únava, kamenný prach, nikdy nekončící chlad otevřeného ateliéru.

Motto: MLUVIL JSEM MÁLO
MLČEL JSEM MÁLO
NESTVOŘIL NIC
CO ZA TO BY STÁLO

Někdy se zdá, že tvoří lehce, jakoby mimochodem. Někam se odpoledne vytratí a v noci se vrátí se sochou. Přináší domů kámen. Ale než se kámen naplní neuchopitelnými rozpory, souzněním, musí jej odnést zpět a dlouho s ním rozmlouvat. Zjistit, co kámen chce, co potřebuje. Zapomenout na včerejší únavu. Pot. Znovu a znovu jej přetváří. Trvá to týdny. Málokdy dokončí kámen v jednom zátahu.

Při pohledu na sochy Libora Hřivnáče pozorovatel brzy zjistí, že se autor střídavě pohybuje ve dvou protichůdných polohách. Jeden svět je plný nejistoty, rozervanosti. Skrývá se za svými maskami. Skrývá se před lidmi ve svém těle. Osamělost dává vzniknout básním a sochám s poselstvím tajemna, rozporů a smutku.

Má ale i další výraz. Klidný, hebce hladký. Zlatý, stříbrný. Pohybuje se na hraně minimalismu. Vytváří přísnější, geometricky laděné tvary. Tato poloha dává vzniknout kamenům pro oko. Pro pohlazení. V obou svých formách autor kóduje sdělení. Symbol. Je to nejen tajemství sefír, tajemné poselství pythagorejců či dotek věčnosti, ale také brána, setkání a věčná míjení.
Některé sochy jsou ze dřeva, jiné z kamene. Na první pohled je zřejmé, že autor léta sbírá různé kameny a přetváří je. Proto můžeme v jeho dílech rozpoznat pískovec, žulu, čedič, trachyt, ale také zlatý onyx, alabastr, mramor ze Supíkovic, Albánie, Maďarska či pražský zvaný slivenecký. Miluje ale také jemně mramorovaný bílý mramor carrarský.

Kolem nás je mnoho bran. Neztvárněných. Neuchopitelných. Mnoho bran, které míjíme. Nevnímáme. Znovu a znovu promarníme onu chvíli, kdy jsme se skrze ně mohli dostat „někam“. Do míst vysněných. K myšlenkám, jež by nás nenapadly. Nenapadne nás skrze ně uchopit ČAS.
Přesto jsme ve své neznalosti šťastni. Neznáme možnost jiného údolí. Nevíme, že stačí projít branou. Stačí ji spatřit. Cítit. Uchopit. Občas procházím svou branou. Projdu, a jsem sám.
Sám mezi lidmi.

Sochy a fotografie z cyklu „Chrám páně“, nám pod hrubou slupkou tiše, téměř šeptem sdělují, že to důležité se odehrává uvnitř. Ukazují podvědomý strach ze ztráty našich jistot. Své sdělení autor předává hrou světel, stínů a vnitřním, či vnějším hlazeným povrchem. Sdělení smutku čišícího z pozvolného rozleptávání našich křesťanských kořenů. Prostřednictvím soch z cyklu „Chrám páně“, můžeme vnímat neuchopitelnou energii duchovního světa, jenž se pozvolna, každým dalším dnem vytrácí. Autor vnímavým divákům zároveň nabízí naději. Naději zachování onoho pomalu mizejícího pevného bodu naší existence.

Z nicoty a plynů vznikla hmota. Kámen. Symbolicky přetvářím kámen, abych evokoval převod nás, lidských bytostí zpátky v prach. Odchod do nicoty. Nebytí. „Most do nicoty“ nespojuje břehy. Nespojuje nic. Ukazuje cestu do podsvětí. Rozviklaná, dynamická linie nepůsobí jako most. Spíše symbol. Myšlenka. Pomlčka. Také otazník a možná vykřičník. Spolu s „Chrámem páně“ a „Průnikem světla“ vytváří jeden celek. Myšlenkovou kompozici, kde nemohou chybět ani „Další zazděné dveře“. Ocitáme se v kruhu. Jedno navazuje na druhé. Beze slov. Pocit. Myšlenka. Rozhodnutí. Konec. Další začátek.
Další začátek?

Cesta za modrou duhou
Z deníku.
Den 34. Učíme se pravidla. Pravidlo: nepromluvíš zbytečně. Pravidlo: rodina je víc než ty. Pravidlo: kdo podlehne, není hoden. Pravidlo: kdo spatří modrou duhu, stanoví pravidla
Den 63. Nechoď blíž. Neznámé, očekávané je vždy nejkrásnější.
Den 126. Štěstím se mi tají dech. Objevil se další fragment starého chrámu. Ostatní jej míjejí. Opravdu jej nevidí?
Den 145. Na obzoru opět zlaté kruhy. Sedmikrásek je stále méně. Naše děti si hrají na slepou bábu.
Den 385. Zvěstovatelé nás učí poznání. Učí nás pravidla. Znají cestu. Přichází další jaro naší pouti. Objevují se první sedmikrásky. Zasněně se usmíváme.
Den 526. Jít, stále jít. Jsou nás zástupy. S nikým nemluvíme. Vnímáme pouze milníky. Milníky. To je cesta. K patě milníku přidáš kámen. Některé milníky jsou již kameny zcela zasypány. Očistíš duši, projdeš branou. Brána modré duhy. Zítra. Pozítří? Kdo ví? U některých milníků jsme již kdysi byli!?

„Koráb přes řeku Styx.“ Dřevěnou sculpturu s tímto názvem se Libor Hřivnáč chystá vytvořit na Raabově mlýně na připravovaném sympoziu.

Temná loď vždy mnohé skrývá
Tvůj čas měří, co ti zbývá
Styx a Koráb, zatím cizí
V temných mlhách duše mizí

VÝSTAVY – VÝBĚR

2011 – Zámek Neplachovice
2013 – Zámek Neplachovice
2014 – Městská knihovna, Ratiboř, Polsko
2014 – Galerie Opava, Ostrožná ulice, Artmix
2014 – Městské divadlo Opava
2015 – Galerie Opava, Ostrožná ulice, Sám mezi lidmi
2015 – Synagoga Krnov, Chrám páně
2015 – Galerie Opava, Ostrožná ulice, Artmix
2016 – Galerie starého opatství Rudy u Gliwic, Polsko, Sculpture
2016 – Optik Skryjová, Opava
2016 – Knihovna Holasovice
2017 – Kostel sv. Josefa, Fulnek, Brány bez dveří a mosty do nicoty
2017 – Optik Skryjová, Opava
2017 – Galerie Opava, Ostrožná ulice, Mistři českého umění
2017, 2018 – Zámek, Letovice
2018 – Zámek Kravaře, společná výstava
2018 – Kostel Povýšení sv. Kříže, Moravský Beroun, společná výstava
2018 – Dům umění, kostel sv. Václava, Opava
2019 – Křížová chodba, Nová radnice, Brno
2019 – Dům umění, Opava, společná výstava skupiny X

Tomáš Medek

Tvorbu Tomáše Medka vystihuje dlouhodobý zájem o podrobné studium struktur. V jeho dřívější tvorbě dominoval tvar krychle s někdy uspořádanou, jindy chaotickou strukturou. Ústředním tématem jeho současné tvorby jsou organické struktury. Inspiruje se převážně přírodními tvary. Objekty multiplikuje, propojuje, deformuje, obtéká do organických struktur, hledá vazby, spojení a napětí. Nahlíží pod povrch skrz sítě do nitra a odkrývá vnitřní světy, průhledy a průniky. Vytváří tak postupně cyklus objektů, který nese pracovní název „plody“. Modely jsou ve většině případů odlévány do bronzu, i když díky své složitosti je i jejich odlévání velice náročný proces, vyžadující specializovanou technologii tzv. lití na skořepinu. Vznikají tak jedinečné a tvarově různorodé objekty.

V posledních desíti letech se Tomáš Medek intenzivně zabývá novými 3D technologiemi – jako je metoda FDM Rapid Prototyping, 3D digitalizace a měření, jinými slovy technikou prostorového 3D tisku a 3D skenu, které mu umožňují vytváření těch nejsložitějších strukturálních objektů, jež jsou bez těchto metod prakticky téměř nerealizovatelné („New Cube, 2006“). Autor pomocí této metody vytváří mimo jiné několikametrové objekty z kompozitního materiálu nebo ABS plastu (Twins,2014, Patizony,2017, Hokaida,2018). Takto vzniklá díla jsou výjimečná v tom, že jsou tvořena několika stovkami dílů tištěných 3D tiskárnami, které však musí díky specifické technologii několikrát projít autorovými rukami (tvorba projektu, řezání, skládání, tištění, čištění, lepení, tmelení, broušení, výztuhy a finální úprava povrchu), celý proces je náročný jak na materiál, tak na čas. Vznik jedné sochy trvá minimálně jeden rok. Každý takto vzniklý objekt má tudíž svůj příběh, který je autorem pečlivě dokumentován.

Účast na symposiích
2009 – VIII. Mezinárodní sochařské sympozium Hany Wichterlové v Prostějově
2005 – 12. ročník Mikulovské Výtvarné Sympozium „dílna“ 2005
2003 – 8º Workshop „Scultura in Pietra di Vicenza“, Grancona, Itálie
2002 – Sochařské symposium „Brněnský plenér 2002“, Brno
2001- Mezinárodní sochařské symposium „Dřevěná plastika“, Žďár nad Sázavou
2000- Současné umění ve veřejném prostoru, Hodonín
1998 – 4. ročník Mezinárodního sochárského sympozia v Nových Zámkoch, Slovensko
1995 – 2. ročník Evropského sochařského ateliéru na Orlíku
1995 – Symposium mladých výtvarníků „Tvar místa“ v Boskovicích
1994 – Mezinárodní letní sochařský ateliér Orlík
1992 – Mezinárodní sochařské symposium „Dřevěná plastika“, Žďár nad Sázavou

Samostatné výstavy
2019 – Hortus Conclusus, Strom Art Galery, Brno
2018 – Multiplum, Muzeum Novojičínska – Kostel sv. Josefa ve Fulneku, ( s Davidem Medkem), Fulnek
2016 – INSIDE OUT, Optika Zlín, Zlín
2015 – Zase spolu, Městská galerie Otrokovice, ( s Davidem Medkem), Otrokovice
2015 – Tangle Untangle, Galerie Titánium, Brno
2014 – Struktury φ=1,618, z výstavního cyklu „biomoc“ projektu Gama, Fakulta chemicko technologická UPa, Pardubice
2014 – Prostorové struktury II, MA´MA Club Gallery, Ostrava
2014 – Organely, Galerie Aspekt, Brno
2013 – Espirit Racia, Výstavní síň Chrudim v Divadle Karla Pippicha, (s Monikou Horčicovou), Chrudim
2013 – Tomáš Medek, v rámci projektu „Innovation in Art“, administrativní prostory společnosti Deloitte, Praha
2012 – Inner Space, Galerie města Trutnova, Trutnov
2012 – Paralelní struktury II, Ars Conceptus, galerie HaDivadla, Brno
2012 – Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava
2011 – Prostorové struktury, Galerie ARS, Brno
2011 – Polygonální struktury, Galerie ArtPro, Praha
2010 – Paralelní struktury, Galerie Platinium, Brno
2010 – Paralelní struktury, Mini Galerie FA, Fakulta architektury VUT v Brně
2009 – Impressio et corpuscule, Galerie města Blanska, ( s Davidem Medkem), Blansko
2009 – Objekty a Otisky, Galerie Plamínek na Radlase, ( s Davidem Medkem), Brno
2008 – Art is Steel, ArcelorMittal new head office, Remeš, Francie
2008 – 3x Brno, Galerie města Plzně, (s Petrem Veselým a Pavlem Haykem), Plzeň
2008 – Repetitivní struktury, Galerie Jiřího Jílka, ( s Davidem Medkem), Šumperk
2007 – Galerie ARS, ( s Janou Kasalovou), Brno
2007 – Organely, Komunikační prostor Školská 28, (s Frankem Herrmannem), Praha
2006 – Nerealizované drobnosti, Galerie foyer, Divadla Husa na provázku, Brno
2004 – Galerie ARS, ( s Michalem Gabrielem), Brno
2004 – Multiplum, Galerie Langův dům ve Frýdku-Místku
2003 – Objekty, Husovický dvorek 2003, Brno
2002 – Objekty, Galerie Měsíc ve dne, České Budějovice
2001 – Palác Karlín, Praha
2001 – Multiplum, Stará radnice, Žďár nad Sázavou
2000 – Galéria umenia Nové Zámky, Slovensko
2000 – Opakované struktury, Jihomoravské muzeum ve Znojmě – Dům umění
1999 – Opakované struktury, Východočeská galerie, Pardubice
1998 – Krychle z krychlí, Prostor pro jedno dílo, Pražákův palác, Moravská galerie v Brně
1997 – Cube Realized, Anna Leonowens Gallery, Halifax, Nova Scotia, Kanada
1994 – Galerie mladých, Galerie BKC, Brno
1993 – Plastiky v přírodě, Louka u Olešnice

Skupinové výstavy
2018 – Doprovodná výstava Oranžerie Olomouc, Výstaviště Flora, Olomouc
2018 – Sochy pro Brno – Ornament je zločin, Urban Centrum, Brno
2018 – Nord Art 2018, mezinárodní výstava umění, Český pavilion – „NA HRANICÍCH BEZMEZNÉHO A BUDOUCÍHO” – dematerializované sochy a materializovaná malba, Büdelsdorf, Německo
2018 – Scuplture line 2018, Mezinárodní sochařský festival, Praha
2018 – Doprovodná výstava Galerie Mánes, Galerie Mánes, Praha
2018 – Analog versus Digitál, Galerie města Trutnova, Trutnov
2017 – Határtalan design 2017, DESIGN WITHOUT BORDERS, Nádor Galery, Pécs, Maďarsko
2017 – Art Safari 32 – Hostina, Sochařské studio Bubec, Praha
2017 – 30+6 (druhá část), Galerie ARS, Brno
2016 – Bienále Zpřítomnění IX, Rosa Coeli, Dolní Kounice
2016 – Umění ve městě – AS1 Fragmenty současnosti, Galerie Mariánská, České Budějovice
2016 – Ohled, Galerie ARS, Brno
2016 – Digital Exchange, digitální tisk jako nové médium ve světě sochařství, Galerie města Trutnova, Trutnov
2015 – Trojúhelník, Konkrétní podzim 2015, Galerie U Přívozu SVK-Vila Concrata-Galerie AMB, Hradec Králové
2015 – Transmise, CRASHTEST 5, Topičův klub, Praha
2015 – Sochy pro Brno, Básník ticha a pokory, Urban centrum Brno, Stará Radnice, Brno
2015 – Sochy zahradě V., Květná a podzámecká zahrada, Kroměříž
2015 – Autoportrét, Divadlo Reduta, Brno
2015 – AS1 2015, Galeria Statua, Pálffaho palác, Bratislava, Slovensko
2014 – Vánoce 2014, Umělci z okruhu galerie, Galerie ARS, Brno
2014 – ASI OKRUH, Galerie Sýpka, Vlkov
2014 – Příležitost, Galerie ARS, Brno
2014 – Ateliér Socha1, Galerie města Trutnova, Trutnov
2013 – Sedm, Galerie ARS, Brno
2013 – 3D Printshow, The Business Design Centres, London, Anglie
2013 – Od moderny po součastnost, Galerie současného brněnského uměni, Brno-Špilberk.
2013 – Art dizajn a 3D tlač, Slovenské technické muzeum v Košicích, Košice, Slovensko
2012 – Podpourri 2012, Galerie ARS, Brno
2012 – Sochy v Trutnově III., Trutnov
2012 – Generátor, Galerie Emila Filly v Ústí nad Labem, Jateční 1588/49, Ústí nad Labem
2012 – Digitální sochy, 1.Art Consulting Brno, Malinovského 2, Brno
2012 – Socholití, Galerie Mini, Fakulta architektury, Poříčí 273/5, Brno
2012 – 10 let galerie ars, Galerie ARS, Brno
2011 – Digitální sochy, Centrum současného umění DOX, Praha
2011 – Sochařské studio Bubec 2000 – 2011, sklepní prostory Staroměstské radnice, Praha
2011 – Sbírka /výběr/, Mikulovská výtvarná sympózia „dílna“ 1994-2010, Galerie Malostranská beseda, Praha
2011 – Umění ve městě 2011, České Budějovice
2010 – 11th BOHEMIAN NATIONAL HALL – Czech Center New York, USA
2010 – AS1, Centrum současného umění DOX, Praha
2010 – Milano Design Week, Janneli & Volpi „J&V Store“,Itálie
2010 – Ateliér figurativniho sochařství, Divadlo Reduta, Brno
2009 – Moje Evropa, Centrum současného umění DOX, Praha
2009 – My Europe, The European Economic and Social Committee, Brusel, Belgie
2009 – V. + V. Janouškovi a autoři z okruhu galerie, Galerie ARS, Brno
2009 – Sochy v ulicích-Brno Art Open’09, Brno
2009 – Podpourri, Galerie ARS, Brno
2008 – Salon Pentimenti 08, Městská galerie MY, Jablonec nad Nisou
2008 – V. Nový zlínský salon 2008, Galerie výtvarného umění ve Zlíně
2008 – Art Safari 16, Sochařské studio Bubec, Praha
2007 – 4x struktury, Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti
2007 – Pocta Kassákovi, Galéria Umenia v Nových Zámkoch, Slovensko
2007 – Art is Steel, ArcelorMittal new head office, Remeš, Francie
2007 – Sochy pro Brno II., Urban centrum, Stará radnice, Brno
2007 – Acrochage, Galerie ARS, Brno
2007 – U koho jsou, 15 Let FaVU VUT v Brně, Galerie Brno,
2006 – Kvalitní řešení- socha a objekt v současném českém umění, Galerie moderního umění v Hradci Králové
2006 – Nic na odiv..?, Kateřinská zahrada, Praha
2005 – Použijte Modul KK2!, Dům pánů z Kunštátu, Brno
2005 – IV. Nový zlínský salon 2005, Galerie výtvarného umění ve Zlíně
2005 – Výběr z českého sochařství 1995-2005, Národní Galerie, Veletržní palác, Praha
2004 – II. Biennale Internazionale, Scultura in pietra di Vicenza, Itálie
2004 – Socha a objekt IX., Slovenská národná galéria, Bratislava, Slovensko
2004 – Multiplum a ateliér bez hranic sdružení Práh, Dům pánů z Kunštátu, Brno
2004 – Místo Václava Stratila, Galerie ARS, Brno
2003 – Svět jako struktura, struktura jako obraz, Galerie Klatovy, Klenová
2003 – Cesta-linie, Nová radnice, Brno
2003 – Nejmladší, Národní Galerie, Veletržní palác, Praha
2002 – Galerie Doubner, Praha
2002 – Galerie Rondo, Letní kroky, zámek Opočno
2002 – Gesto a výraz, Moravská galerie v Brně
2001 – Galerie Aspekt, Brno
2001 – Galerie Doubner, Praha
2001 – Klub Konkrétistů 2 Brno, Muzeum Města Brna
2001 – Místo činu, Design 20. Století, UMPRUM, Moravská galerie v Brně
2000 – Dohromady ale samostatně, Dům umění v Opavě
2000 – Galerie Doubner, Praha
2000 – Klasika, Muzeum umění Olomouc
2000 – Klasika, Důl Michal, Ostrava
2000 – Umění ve veřejném prostoru, Hodonín
1999 – Galerie Celebris, Hradec Králové
1999 – Otvory, Moravská galerie, nádvoří Pražákova Paláce, Brno
1999 – Současná tvorba, Dům umění města Brna
1998 – Libovolné rozpoložení, Moravská galerie, Brno
1998 – Výstava absolventů FaVU, Stará radnice, Brno
1998 – Projekt můůůzeum, Klášter louka, Znojmo
1998 – Zrcadlení, Vránův mlýn, Brno
1996 – Galerie Lužánky, Brno
1996 – Galerie Sv. Marka, Soběslav
1996 – Galerie Malovaný dům, Třebíč
1994 – Arboretum, Brno
1993 – Galerie Sýpka, Vlkov
1992 – International Kunstausstallung, Freiburg, Německo

MgA.Jiří Marek

Žiji a pracuji v Medlově u Brna, společně se svou ženou Miriam a syny Jakubem a Matějem

narozen : 1972 v Brně

studia :
1986-1990 SUPŠ Uh. Hradiště,obor kamenosochařství u ak.soch.Jiřího Habarty
1992-1998 FaVU VUT Brno,obor sochařství u Prof.ak.soch.Vladimíra Preclíka
2006 – 2009 AVU Praha, CŽV restaurování soch. děl u Prof.ak.soch.P. Siegla

zaměstnání:
1990 založení kamenosochařské živnosti
od 1992 restaurátorská praxe
1997/1998 odborný asistent oboru sochařství FaVU VUT Brno
2000/2001 výtvarný pedagog SPŠS Brno
2000 spoluzakladatel společnosti MARSTON-CZ s.r.o., ředitel divize restaurování
2012-2017 externí pedagog MU Brno – PF, konzervování a restaurování
2015-2018 místostarosta Městyse Medlov

členství:
od 1997 člen a organizátor OS Kámen – mezinárodní sochařské bienále v Brně
od 2001 člen Unie výtvarných umělců ČR
od 2005 člen OS Křížová cesta

samostatné výstavy :
2000 Zemanova kavárna Brno
2001 Sochaři tří generací – Galerie F.A.Sporcka, Kuks
2003 Sochaři tří generací II – Muzeum Vysočiny Třebíč-Zámek
2005 SOCHY – setkání dvou generací / Galerie pam. A. Muchy v Ivančicích
2010 Sochaři tří generací – Showroom Finezzadesign, Brno
2015 Sochaři tří generací – zámek Rájec

spol. výstavy:
1997 Galerie Aspekt Brno
1997 NATE – Stará radnice Náměšť n.Oslavou
1998 NATE – Letohrádek Mitrovských Brno
1998 NATE – hrad Lipnice
1999 Galerie Celebris Hradec Králové
2000 Vize, setkání, dialog Brno 2000 – Stará radnice
2004 Galerie Kruh, Ostrava
2008 Wine – stones, Balatonfüred Maďarsko

účast na sympoziích :
1996 Mezinárodní sochařský ateliér Orlík n.Vltavou
1999 Mezinárodní sochařské bienále Kámen´99 v Brně
2000 Letní sochařské setkání Vanov u Telče
2000 Mezinárodní sochařské sympozium Hořice v Podkrkonoší
2003 Mezinárodní sochařské sympozium Národní dům, Prostějov
2004 Mezinárodní sochařské sympozium Landek v Ostravě
2006 Žíreč u Kuksu – Křížová cesta
2008 Brněnský plenér
2009 Památník V. Preclíkovi / Sympozium Hany Wichterlové, Prostějov
2016 Bystřice nad Pernštejnem – sochy pro Eden

realizace :
1996 Čestná cena pro město Brno / bronz
2001 Kříž s oltářním stolem, Vlkov / dřevo
2002 Reliéf Sv. Vavřince, Vlkov / um.kámen
2002 Reliéf znaku Přírodovědecké fakulty MU Brno /dřevo, kov
2003 Poutní místo s reliéfem Sv. Huberta, Vlkov /um. kámen
2003 Obřadní stůl, hřbitov Brno – Komín / žula
2006 Kašna, Lažany / bronz a kámen
2006 Portrét Jaromíra Tomečka, Brno Kociánka/ bronz a kámen
2018 portrét TGM, Veverská Bítýška
2018 pamětní vyhlídka TGM, Medlov

literatura:
* Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2002
(Výtv. centrum Chagall, Ostrava)
* Kruh prstenu – Láska v životě a literatuře světa srdcem a rukama českých
malířů a sochařů (Jaroslav Malina, MU Brno)
* Přišel jsem pozdravit sochy (Vladimír Preclík, Gallery 2004)