Zuzana Růžičková
Zuzana Růžičková – mladá žena sršící energií, která svou originální tvorbou dobývá svět

narozena 1982, v Olomouci, ČR od roku 2012 žije a tvoří v Praze, od roku 2017 současně v Mariánských Lázních studium: 1998-2002 SUPŠ v Uherském Hradišti, obor Propagační grafika 2006-2012 Akademie výtvarných umění v Praze, ateliér grafiky II. škola Vladimíra Kokolii. 2005-2008 bakalářské studium na PedF MU v Brně, Výtvarná výchova-vizuální tvorba 2008-2009 stáž v Šalounově ateliéru, Avu v Praze, hostujicí Zbigniew Libera 2009-2010 stáž v ateliéru intermediální tvorby II., škola Jiřího Příhody, AVU v Praze 2010 výměnný pobyt na National Taiwan University of Arts, Taipei, Taiwan 2011-2012 diplomová práce na AVU a výzkumný pobyt v Tainanu, Taiwan.

O své tvorbě napsala:

Na začátku je kresba, ale také malba. Kombinuji tyto dvě média, aby vznikl monotyp, otisk, grafický list. Vytvářím sgrafito, či maluji fresku do mokrého podkladu – hašeného vápna. Míchám si barvy z pigmentů a vody. Používám horkovzdušnou pistoli, nebo pokládám vzorky barev na topení. Namíchaný barevný odstín po vysušení rapidně světlá.

Baví mě fantazírovat, dívat se skrz okna na nebe a měnit ohnisko pohledu na šmouhatá okna. Vidím tam příběhy.
Musím přiznat, že mi zima chyběla. Mám čtyři matrice – stěny a strop. Lozím po žebříku a snímám pomocí gázy. Na zimu mám v ateliéru schované stálezelené rostliny, které vnímám jako součást procesu při tvoření. Palma, avokádo, citroník. V jednom gázotisku jsou použité suché listy fazole. Vznikají křehké otisky, a také asambláže sejmutých vrstev omítek. Dohromady je to pestrá škála tonů, tahů štětcem, kresba.

Gázotisk

Předtím jsem provzdušňovala stěny po ulicích. Téma nalezených igelitů a hledání velryb skončilo. Poslední obraz, který vznikl na toto téma byl už gázotisk “Tři žaludky”. Ovlivnila mě práce u restaurátorů, přesun nástěnných maleb, trasferů. Také používám gázu, a vodou ředitelné lepidlo. Přidala jsem hašené vápno a pigmenty.

Gázotisky jsem začala tvořit v Čechách, začátkem podzimu 2012. Venkovní teplota klesala. Začala zima. Tak jako u projektu velryb jsem zvolila matrici stěnu, ale uvnitř ateliéru, s okny na jih. Pozorovala jsem měnící se počasí, západy slunce, krátící se dny, na podzim bouřku, mraky.

Můj ateliér vypadá jako skleník. Mraky jsou zdrojem asociací, zároveň však záznamenávám moment. Předpověď počasí je informace třeba o pohybu vody. Počasí ovliňuje naši náladu.